ŠKOLA PŘÍRODNÍHO LÉČENÍ

Dopis učitele walfdorfské školy:

Milí kolegové,

myslím, že můžeme z vlastní zkušenosti říct, co za četná negativa měla distanční výuka.

Proto myslím, že bychom se zcelit jako učitelé spolu rodiči v rozhodnutí, že uděláme vše proto, aby byla výuka prezenční. Nepřijmeme mlčky a bez vydání stanoviska jakékoliv kroky ministerstva školství, neboť oni nevědí, co činí. Musí zde být reakce učitelů a především rodičů a především argumenty, že distanční digitální výuka v žádném případě nenahrazuje prezenční prožitkovou a sociální výuku, jež přímo tvoří to, čím je Waldorfská škola.

Skutečně jedná o útok na rytmus vyučování, rytmus roku, na pravidelnost, na návyky dětí, je tím likvidováno to, co je to výuka na waldorfské škole, i v ostatních školách. Je to boj s drakem, který se snaží všechny přesvědčit, že se tím něco vyřeší, vystrašit lidi, dovést je k očerňování, tys to sem zatáhl. Tak tomu ale není, každý je zodpovědný za svou vlastní imunitu, jak zdravě žije, co ve své Duši nechává působit, čemu ji vystavuje, jak přistupuje k sobě samému a svému životu, to dnes z úst odborníků většinově nezaznívá. Na druhou stranu, je na tom každý jinak, musíme být ohleduplní, ale každý může udělat mnoho pro to, aby svou imunitu velmi zocelil. Spát, dobře jíst, když tělo chce tak odpočívat, moudře být sám se sebou, prosím nepodceňujme to. K onemocnění přistupuji s pokorou, jako ke každé jiné nemoci.

Obchody se nezavřou, lidé potřebují jíst a děti především, když jsou ve vývinu. Stejně tak lidské Duše potřebují přijímat duchovní potravu, především ty dětské, které se velmi vyvíjí. A musí to být potrava hutná, zdravá a všestranná, o což se na waldorfské škole velmi usiluje. Proto se nesmíme nechat zfouknout! Neboť skrze nás a skrze námi uchopené impulsy vnesené do výuky jsou živeny mladé dětské Duše, sloužíme jim, aby se jim dostalo, co potřebují. Je to především skutečné umění, skutečně řečené příběhy, skutečné pozorování a skutečné bytí pospolu, prožívání druhých lidských bytostí. Online "výuka" vůbec, opravdu vůbec nenahradí chození dětí do školy. Za toto se musíme opravdu postavit! A lidé si i na ministerstvu si to musí uvědomit. Nemůžeme ze strachu o náchylné ničit to, co není třeba vidět na první pohled očima, ale je to stejně tak skutečné a třeba jako sůl. Jako dítě musí dobře jíst, tak se musí dobře a kvalitně duševně rozvíjet. A co se v dětství zanedbá a špatně navykne, to již pak člověk skoro nenahradí. Je to v zájmu dětí, rodičů i státu, neboť jednoduše tito lidé zde budou žít.

Prosím zvědome si, co je pro nás na skutečném vyučování to podstatné, co jednoduše "online" uskutečňovat nelze. Že dítě na displeji skutečně vnímat nemůžeme, že žáci nejsou spolu ve třídě. Jsme přeci na waldorfské škole, těžiště vyučování nelze zprostředkovat "online". Ověřme si, že máme pro bojování za prezenční výuku oprávněné důvody. Za sebe jsem pro skutečnou výuku i kdyby to pro mne v nejhorším znamenalo být s mladistvými v bundě na hřišti, na poli či v sadě, to myslím zcela vážně, ale nepožaduji od ostatních.

Je to boj! Bojujme za dětské Duše, aby se jim dostalo v daný čas to, co potřebují. Bojujme za to, o čemž jsme přesvědčeni, že je správné. Vždy je toho až moc, taková je doba. Ale děti nám svěřené to zasluhují, máme vůči nim zodpovědnost, abychom jim umožnili se plně rozvíjet.

Přeji nám odvahu, odhodlání a sílu.

Vězme, že bojujem-li za správnou věc, pak nejsme sami.

Ať je nám nápomocen Michael.

Mojmír Popr